Československá rozvědka a Latinská Amerika

 Blok a Alonso agent Blok/ Vitor důvěrný styk (agent) Alonso Po prostudování jeho svazku (1203 stran), který na něj jako na agenta vedla československá rozvědka, lze jen konstatovat, že to byl dost drzý a licoměrný člověk, který obelhával koho mohl.  Zdání však budil zhola odlišné. Falešný obraz tohoto diplomata a politika pomohla petrifikovat mexická vědkyně, profesorka Mónica Toussaintová, která s ním natočila na sklonku jeho života mnoho hodin rozhovorů, sepsala jeho tzv. orální historii a na základě těchto nahrávek vydala v r. 2013 obsáhlou knihu s názvem Diplomacia en tiempos de guerra: Memorias del embajador Gustavo Iruegas (Diplomacie v dobách války: Paměti velvyslance Gustava Iruegase,      Instituto Mora, 2013). Tato tlustá kniha zahycuje životní příběh Gustava Iruegase v souladu s tím, co on si pamatoval a co chtěl říci. To, co zamlčel, vědkyni snad ani nezajímalo. A zamlčel toho hodně.  (Rozhovor s autorkou knížky o hrdinovi tohoto příspěvku...

 Agenturní síť čs. rozvědky v Latinské Americe v r. 1949 Únor 1949 - nákres stavu agenturní sítě československé rozvědky v obou Amerikách. (svazek s reg. č. 20959 - Materiály z doby Valeše a spol.) V Argentině působil velvyslanec Alexander Kunoši (s krycím jménem "Camilo"). Z agentů, které měl řídit A. Kunoši stojí za pozornost agent s krycím jménem "Nicola", které později bylo změněno na "Bonifacio". Jde o Mikuláše Szabo , který se oženil v Římě s kuchařkou Sidora a následně se přestěhoval do Argentiny. Odtamtud měl podávat zprávy o slovenské emigraci. V Mexiku  to byl Oldřich Kaiser,   od června 1948 do března 1952 byl prvním vyslancem komunistického režimu. Karel Vejman působil v Argentině jako učitel, měl informovat o slovenské emigraci v Argentině Bruno Piťha , v letech 1948-49 působil jasko vyslanec v Brazílii, zdá se, že sám na sebe prozradil, že je spolupracovníkem MV, po návratu z Brazílie byla spolupráce s ním přerušena. Zoltán Rohan - měl být...

  Ke Statutu československé rozvědky z roku 1954.   Statut, jak nás poučuje wikipedie, je typ základního právního předpisu či dokumentu některých typů organizací . Což je v souladu s Ottovým slovníkem naučným, který o statutu říká, že určuje pravidla spolků a společností. Vzhledem k tomu, že činnost rozvědky, která byla součástí komunistické tajné policie StB (jako První správa MV, Státní bezpečnosti) nebyla nijak ukotvena v právním řádu Československa a podle nějakých regulí musela fungovat, byl vytvořen právě   onen Statut, který vymezoval základní pravidla pro její činnost. Symptomatické je, že Statut byl vydán formou tajného rozkazu Ministra vnitra a iniciátorem vypracování a přijetí této úpravy byl politický sekretariát ÚV KSČ. Ministr vnitra, tehdy jim byl Rudolf Barák, to jednoduše dostal rozkazem od sekretariátu. Nikoliv od vlády či parlamentu, ale od politického sekretariátu Ústředního výboru strany. Vydání tohoto statutu se seběhlo z organisační reform...

  1963   Statut 1. správy Ministerstva vnitra z roku 1963 : STATUT 1. SPRÁVY MINISTERSTVA VNITRA I. Základní ustanovení 1. správa ministerstva vnitra je rozvědkou Československé socialistické republiky. Rozvědka je jedním z hlavních nástrojů Komunistické strany Československa a socialistického státu v boji proti imperialismu. Jejím hlavním posláním je odhalovat a mařit agresivní plány a nepřátelské záměry nepřátel ČSSR a celé socialistické soustavy. Rozvědka provádí svou činnost v souladu s úkoly zajištění bezpečnosti státu a v souladu se zájmy zahraniční politiky ČSSR a světové socialistické soustavy. Řídí se usneseními a pokyny ÚV KSČ a československé vlády . Hlavním nepřítelem rozvědky ČSSR jsou USA a jejich spojenci v agresivních blocích, především NSR . 1. správa úzce spolupracuje s rozvědkou SSSR a rozvědkami ostatních socialistických zemí. Práci 1. správy řídí ministr vnitra. ...

Obsah Tajného rozkazu ministra vnitra č. 100 z roku 1954:  Statut československé rozvědky Autor a datum: Rozkaz vydal ministr vnitra Rudolf Barák v Praze dne 22. května 1954.   Účel: Oficiální vydání a stanovení účinnosti Statutu první správy (rozvědky) Ministerstva vnitra ČSR.   Stupeň utajení: Dokument byl původně klasifikován jako „Přísně tajný“, přičemž utajení bylo zrušeno až v únoru 1995.   Hlavní úkoly rozvědky (1. správy) Zahraniční špionáž: Provádění výzvědné a kontrarozvědné práce v tzv. kapitalistických zemích, zejména v USA, Anglii, Francii a Západním Německu.   Sběr informací: Získávání vojensko-politických, hospodářských a vědecko-technických dat (včetně informací o atomové energii a bakteriologii).   Boj proti „vnitřnímu nepříteli“: Sledování a rozbíjení aktivit čs. reakční emigrace v zahraničí.   Aktivní opatření: Provádění dezinformačních kampaní a získávání tajných dokumentů či šifer.   Organiza...

  "EDA"  Eduardo Rosas Corredor Kolumbijský státní příslušník. V evidenci StB byl veden jako Tajný spolupracovník, rozpracovávaný během jeho pobytu v Československu II. správou StB  (signatura TS-639992), byl redaktorem zahraničního vysílání čs. rozhlasu. StB  s ním byla ve styku od roku 1962 do roku 1970, ačkoliv formálně byl veden jako agent, ve skutečnosti byl kandidátem na agenta, ale navzdory tomu se s StB stýkal často a ochotně předával informace, především byl řízený na Latinskoamerické studenty, které udával v souvislosti s devizovými machinacemi. Po definitivním odchodu z Československa byl nabídnut I. správě - rozvědce, ta však o něj neprojevila zájem, jelikož byl členem Komunistické strany Kolumbie. Nicméně patřil k legálním styků residentury rozvědky v Kolumbii ve druhé polovině 80. let, kterou byl využíván k typování a plnění různých pomocných úkolů, za což byl příležitostně i odměňován americkými cigaretami.  Nicméně i tam platilo to, že byl vzhled...