Agenturní síť čs. rozvědky v Latinské Americe v r. 1949 Únor 1949 - nákres stavu agenturní sítě československé rozvědky v obou Amerikách. (svazek s reg. č. 20959 - Materiály z doby Valeše a spol.) V Argentině působil velvyslanec Alexander Kunoši (s krycím jménem "Camilo"). Z agentů, které měl řídit A. Kunoši stojí za pozornost agent s krycím jménem "Nicola", které později bylo změněno na "Bonifacio". Jde o Mikuláše Szabo , který se oženil v Římě s kuchařkou Sidora a následně se přestěhoval do Argentiny. Odtamtud měl podávat zprávy o slovenské emigraci. V Mexiku to byl Oldřich Kaiser, od června 1948 do března 1952 byl prvním vyslancem komunistického režimu. Karel Vejman působil v Argentině jako učitel, měl informovat o slovenské emigraci v Argentině Bruno Piťha , v letech 1948-49 působil jasko vyslanec v Brazílii, zdá se, že sám na sebe prozradil, že je spolupracovníkem MV, po návratu z Brazílie byla spolupráce s ním přerušena. Zoltán Rohan - měl být...
Ke Statutu československé rozvědky z roku 1954. Statut, jak nás poučuje wikipedie, je typ základního právního předpisu či dokumentu některých typů organizací . Což je v souladu s Ottovým slovníkem naučným, který o statutu říká, že určuje pravidla spolků a společností. Vzhledem k tomu, že činnost rozvědky, která byla součástí komunistické tajné policie StB (jako První správa MV, Státní bezpečnosti) nebyla nijak ukotvena v právním řádu Československa a podle nějakých regulí musela fungovat, byl vytvořen právě onen Statut, který vymezoval základní pravidla pro její činnost. Symptomatické je, že Statut byl vydán formou tajného rozkazu Ministra vnitra a iniciátorem vypracování a přijetí této úpravy byl politický sekretariát ÚV KSČ. Ministr vnitra, tehdy jim byl Rudolf Barák, to jednoduše dostal rozkazem od sekretariátu. Nikoliv od vlády či parlamentu, ale od politického sekretariátu Ústředního výboru strany. Vydání tohoto statutu se seběhlo z organisační reform...