Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

  Anatolij Šadrin – neznámý sovětský zpravodajský důstojník. Vladimír Petrilák Začnu oklikou... Chci-li cokoliv napsat o Šadrinovi, musím se vrátit k osoběbrazilského právníka a sociologa   Clodomiro Morais (1928-2016), o němž jsem psal v knize Rudá samba.   Vracím se k němu po letech spíše náhodou. Jelikož se nyní pokouším shromáždit materiály o residentuře československé rozvědky (I. Správy Ministerstva vnitra, čili StB) v Ekvádoru, což je samo o sobě tuze zajímavé, protože dosud panovalo přesvědčení (zkustze se na to zeptat třeba AI), že v této zemi residentura StB neexistovala, narazil jsem i na stopu potvrzující přítomnost KGB v Quito. Ta však je doložena až k roku 1971, kdy podle nejlepšího webu věnujícího se KGB (viz: https://shieldandsword.mozohin.ru/kgb5491/resident/quito.htm) v tomto roce tam měl být residentem Anatolij Michajlovič Šadrin (ШАДРИН Анатолий Михайлович).   Šadrin – naprosto záhadná postava, ke které nelze na internetu dohledat praktic...
Nejnovější příspěvky
 Hrál v Moskvě šachy s vrahem Trockého AMO - krycí jméno pro Carlose Lagunase, člověka spojovaného s okruhem monitorovaných osob kolem atentátu na JFK Carlos Lagunas (nar. 1926, zemřel pravděpodobně v r. 1991) byl mexický novinář a dlouholetý diplomat. Od roku 1954 pracoval na mexické ambasádě v Moskvě, kde poznal i svou budoucí manželku,  sovětskou občanku - houslistku uváděnou jako Luz Serlova Woulfmane anebo také jako Elena Y. de Lagunas. Na internetu informace o Lagunosovi jsou těžce dohledatelné, jakkoliv byl význačným mexickým diplomatem, dokonce byl velvyslancem v Bulharsku a několik let pracoval na mexické ambasádě v Moskvě. Lagunas byl  veden jako styk residentury československé rozvědky v Mexiku. Na jeho případu je zajímavé především to, proč jeho slibně se rozvíjející se rozpracování bylo náhle zastaveno. Zajímavé je také to, že o Lagunase se nezajímala pouze československá zpravodajská služba. Jeho jméno a také jméno jeho manželky se totiž objevuje v dokumenta...
 Blok a Alonso agent Blok/ Vitor důvěrný styk (agent) Alonso Po prostudování jeho svazku (1203 stran), který na něj jako na agenta vedla československá rozvědka, lze jen konstatovat, že to byl dost drzý a licoměrný člověk, který obelhával koho mohl.  Zdání však budil zhola odlišné. Falešný obraz tohoto diplomata a politika pomohla petrifikovat mexická vědkyně, profesorka Mónica Toussaintová, která s ním natočila na sklonku jeho života mnoho hodin rozhovorů, sepsala jeho tzv. orální historii a na základě těchto nahrávek vydala v r. 2013 obsáhlou knihu s názvem Diplomacia en tiempos de guerra: Memorias del embajador Gustavo Iruegas (Diplomacie v dobách války: Paměti velvyslance Gustava Iruegase,      Instituto Mora, 2013). Tato tlustá kniha zahycuje životní příběh Gustava Iruegase v souladu s tím, co on si pamatoval a co chtěl říci. To, co zamlčel, vědkyni snad ani nezajímalo. A zamlčel toho hodně.  (Rozhovor s autorkou knížky o hrdinovi tohoto příspěvku...
 Agenturní síť čs. rozvědky v Latinské Americe v r. 1949 Únor 1949 - nákres stavu agenturní sítě československé rozvědky v obou Amerikách. (svazek s reg. č. 20959 - Materiály z doby Valeše a spol.) V Argentině působil velvyslanec Alexander Kunoši (s krycím jménem "Camilo"). Z agentů, které měl řídit A. Kunoši stojí za pozornost agent s krycím jménem "Nicola", které později bylo změněno na "Bonifacio". Jde o Mikuláše Szabo , který se oženil v Římě s kuchařkou Sidora a následně se přestěhoval do Argentiny. Odtamtud měl podávat zprávy o slovenské emigraci. V Mexiku  to byl Oldřich Kaiser,   od června 1948 do března 1952 byl prvním vyslancem komunistického režimu. Karel Vejman působil v Argentině jako učitel, měl informovat o slovenské emigraci v Argentině Bruno Piťha , v letech 1948-49 působil jasko vyslanec v Brazílii, zdá se, že sám na sebe prozradil, že je spolupracovníkem MV, po návratu z Brazílie byla spolupráce s ním přerušena. Zoltán Rohan - měl být...
  Ke Statutu československé rozvědky z roku 1954.   Statut, jak nás poučuje wikipedie, je typ základního právního předpisu či dokumentu některých typů organizací . Což je v souladu s Ottovým slovníkem naučným, který o statutu říká, že určuje pravidla spolků a společností. Vzhledem k tomu, že činnost rozvědky, která byla součástí komunistické tajné policie StB (jako První správa MV, Státní bezpečnosti) nebyla nijak ukotvena v právním řádu Československa a podle nějakých regulí musela fungovat, byl vytvořen právě   onen Statut, který vymezoval základní pravidla pro její činnost. Symptomatické je, že Statut byl vydán formou tajného rozkazu Ministra vnitra a iniciátorem vypracování a přijetí této úpravy byl politický sekretariát ÚV KSČ. Ministr vnitra, tehdy jim byl Rudolf Barák, to jednoduše dostal rozkazem od sekretariátu. Nikoliv od vlády či parlamentu, ale od politického sekretariátu Ústředního výboru strany. Vydání tohoto statutu se seběhlo z organisační reform...
  1963   Statut 1. správy Ministerstva vnitra z roku 1963 : STATUT 1. SPRÁVY MINISTERSTVA VNITRA I. Základní ustanovení 1. správa ministerstva vnitra je rozvědkou Československé socialistické republiky. Rozvědka je jedním z hlavních nástrojů Komunistické strany Československa a socialistického státu v boji proti imperialismu. Jejím hlavním posláním je odhalovat a mařit agresivní plány a nepřátelské záměry nepřátel ČSSR a celé socialistické soustavy. Rozvědka provádí svou činnost v souladu s úkoly zajištění bezpečnosti státu a v souladu se zájmy zahraniční politiky ČSSR a světové socialistické soustavy. Řídí se usneseními a pokyny ÚV KSČ a československé vlády . Hlavním nepřítelem rozvědky ČSSR jsou USA a jejich spojenci v agresivních blocích, především NSR . 1. správa úzce spolupracuje s rozvědkou SSSR a rozvědkami ostatních socialistických zemí. Práci 1. správy řídí ministr vnitra. ...